Pár prapodivnejch kopanců Ti život uštědřil
Tvůj cit osudem zmarněný se s dětskou touhou slil
A úsměv lehce napoví, že nikdo nikdy
Není si jistej
Magdaleno písek v očích máš
Mraky lidí jdou dál a dál, často neví kam
Lásku samotou si zaklínáš
Jen vítr v poušti je stálejší než touha Tvá
Já znal jednoho básníka, to divnej pavouk byl
Ten pořád koukal do piva a nikdy nedopil
Ten chlápek věděl, proto tam seděl, že nikdo nikdy
Není si jistej
Magdaleno světlo v očích máš
Mraky lidí spěchaj dál a dál, nech je ať si jdou
Lásku samotou si zaklínáš
Je jen Tvou věcí zda odpustíš, jen Tvou
Magdaleno světlo v očích máš
Mraky lidí spěchaj dál a dál, nech je ať si jdou
Lásku samotou si zaklínáš
Do piva spadlo mi cigáro a Já
Nejsem si jistej
Tvůj cit osudem zmarněný se s dětskou touhou slil
A úsměv lehce napoví, že nikdo nikdy
Není si jistej
Magdaleno písek v očích máš
Mraky lidí jdou dál a dál, často neví kam
Lásku samotou si zaklínáš
Jen vítr v poušti je stálejší než touha Tvá
Já znal jednoho básníka, to divnej pavouk byl
Ten pořád koukal do piva a nikdy nedopil
Ten chlápek věděl, proto tam seděl, že nikdo nikdy
Není si jistej
Magdaleno světlo v očích máš
Mraky lidí spěchaj dál a dál, nech je ať si jdou
Lásku samotou si zaklínáš
Je jen Tvou věcí zda odpustíš, jen Tvou
Magdaleno světlo v očích máš
Mraky lidí spěchaj dál a dál, nech je ať si jdou
Lásku samotou si zaklínáš
Do piva spadlo mi cigáro a Já
Nejsem si jistej