Poslouchej zlatíčko tuhletu písničku,
kterou ti za chvíli naposled napíšu,
protože od zítřka písničky nepíšu.
Bude to poslední, poslední vyznání,
které ti poprvé naposled oznamí,
že už jsme od zítřka navždycky neznámí.
V životě to vůbec takhle nebývá,
lednáček je ptáček, který nezpívá.
V životě to vůbec takhle nebývá,
lednáček je ptáček, který nezpívá.
Láska a naděje odpluly do dálky,
zmizela důvěra, jak známka z obálky,
a naše pohledy vstoupily do války.
Pod stromem u řeky, kde jsme sedávali,
zbyla jen hromada zvýkaček bez chuti
a nad ní, na větvi, sedí si ledňáček.
Nemůže zpívat, má slepený zobáček.
Zobáček.
Zo-bá-ček.
kterou ti za chvíli naposled napíšu,
protože od zítřka písničky nepíšu.
Bude to poslední, poslední vyznání,
které ti poprvé naposled oznamí,
že už jsme od zítřka navždycky neznámí.
V životě to vůbec takhle nebývá,
lednáček je ptáček, který nezpívá.
V životě to vůbec takhle nebývá,
lednáček je ptáček, který nezpívá.
Láska a naděje odpluly do dálky,
zmizela důvěra, jak známka z obálky,
a naše pohledy vstoupily do války.
Pod stromem u řeky, kde jsme sedávali,
zbyla jen hromada zvýkaček bez chuti
a nad ní, na větvi, sedí si ledňáček.
Nemůže zpívat, má slepený zobáček.
Zobáček.
Zo-bá-ček.