Já už dlouho chci ti říct
můj svět není správnej
můj svět není víc.
Rád udělám čáru za tím vším
ale dostat tě sem zpátky
já nechci a neumím.
Víš už jsem to zkoušel tolikrát
ale nejseš asi důvod
abych na zem zase šláp.
Víc musel bych mnohem více chtít
a tak odkládám to stále
to svý sbohem slyšímm znít.
Počítá se noc, lásko, počítá se den
a tak proč, co nám dává sílu
hloupě zrazujem.
Počítá se pláč, počítá se úsměv
jenže chtěl jsem vlastní křídla,
chtěl ráj jen ve světě svém.
Mám a možná mám tě stále rád
dobře vím, že děláš správně
jenom nepřestaň se bát.
Znám cestu kterou má se jít
ale není příliš schůdná
prosím zkus z ní nesejít.
Počítá se noc, lásko, počítá se den
a tak proč, co nám dává sílu
hloupě zrazujem.
Počítá se pláč, počítá se úsměv
jenže chtěl jsem vlastní křídla,
chtěl ráj jen ve světě svém.
Snad zas bude líp
snad se jednou zpátky vrátím
a možná uvidím a zjistím,
že i slunce svítí víc.
Zase na zeď budu psát
tobě i sám sobě dluhy vrátím
na prach spálím ty svý křídla
znám jen rub, chci vidět líc
Snad zas bude líp
snad se jednou zpátky vrátím
a možná uvidím a zjistím,
že i slunce svítí víc.
Zase na zeď budu psát,
tobě i sám sobě barvy vrátím
tvoje ruce s vůní mýdla
stisknu v dlaních mnohem víc.
Já už dlouho chci ti říct
můj svět není správnej
můj svět není víc.
Rád udělám čáru za tím vším
ale dostat tě sem zpátky
já nechci a neumím.
můj svět není správnej
můj svět není víc.
Rád udělám čáru za tím vším
ale dostat tě sem zpátky
já nechci a neumím.
Víš už jsem to zkoušel tolikrát
ale nejseš asi důvod
abych na zem zase šláp.
Víc musel bych mnohem více chtít
a tak odkládám to stále
to svý sbohem slyšímm znít.
Počítá se noc, lásko, počítá se den
a tak proč, co nám dává sílu
hloupě zrazujem.
Počítá se pláč, počítá se úsměv
jenže chtěl jsem vlastní křídla,
chtěl ráj jen ve světě svém.
Mám a možná mám tě stále rád
dobře vím, že děláš správně
jenom nepřestaň se bát.
Znám cestu kterou má se jít
ale není příliš schůdná
prosím zkus z ní nesejít.
Počítá se noc, lásko, počítá se den
a tak proč, co nám dává sílu
hloupě zrazujem.
Počítá se pláč, počítá se úsměv
jenže chtěl jsem vlastní křídla,
chtěl ráj jen ve světě svém.
Snad zas bude líp
snad se jednou zpátky vrátím
a možná uvidím a zjistím,
že i slunce svítí víc.
Zase na zeď budu psát
tobě i sám sobě dluhy vrátím
na prach spálím ty svý křídla
znám jen rub, chci vidět líc
Snad zas bude líp
snad se jednou zpátky vrátím
a možná uvidím a zjistím,
že i slunce svítí víc.
Zase na zeď budu psát,
tobě i sám sobě barvy vrátím
tvoje ruce s vůní mýdla
stisknu v dlaních mnohem víc.
Já už dlouho chci ti říct
můj svět není správnej
můj svět není víc.
Rád udělám čáru za tím vším
ale dostat tě sem zpátky
já nechci a neumím.